LUNA

Smích od stolu princezny se rozléhal po celé jídelně a zaplňoval velký prostor. Kdybych neměla takový hlad, zamířila bych rovnou do třídy. Ale monstra v mém žaludku byla mnohem divočejší než ta u stolu princezny.

"Tak kde je?" Princeznin hlas se snadno nesl přes ten hluk. Naklonila se dopředu. "Jestli jste opravdu spolu, Luno, tvůj přítel by měl být ochotný sem pro tebe přijít. Není to tak?"