ABEL

Jaxon si zapálil cigaretu, když mě vedl dozadu za jejich dům. Pomalu vydechl a kouř se kolem nás zavířil.

Aniž by se podíval, mi jednu nabídl.

„Dáš si?“

Mlčky jsem zavrtěl hlavou.

Jaxon se ušklíbl. „Víc pro mě.“

Znovu si dlouze potáhl a opřel se o zeď.

Chvíli jsme mlčeli. „Tak?“ řekl nakonec a prolomil ticho. „Nepřišel bys sem jen tak bezdůvodně.“

Zvedl jsem hlavu a setkal se s jeho pohledem.