ABEL

„Nemyslel jsem si, že budeš takhle plakat.“

Tysonův hlas se mírně zlomil. Když jsem se k němu otočil, připraven ho okřiknout, viděl jsem, že se mu už lesknou oči. A pak, jako v nějakém absurdním zrcadle, se rozplakal i on.

Zuřivě jsem si mnul obličej. „Proč sakra brečíš?“ zamumlal jsem.

„Vidím tě plakat poprvé,“ řekl Tyson a otřel si slzy hřbetem ruky. „Myslel jsem, že je ti všechno v pohodě,