MINA

Odtáhla jsem ho od sebe, zatímco se mi dál třásl v náručí, dlaně pevně přitisknuté na jeho tvářích, a teprve tehdy jsem ho opravdu uviděla.

„Je to pravda?“ zeptala jsem se tiše. „On ti to vážně neřekl?“

Neodpověděl a místo toho se naklonil ke mně. Jeho rty se setkaly s mými, zpočátku jemně. Zatím v tom nebyl žádný hlad, jen touha. Jeho rty tam chvíli spočinuly a připomněly mi, co mi v posledn