Olivia

Katedrála byla zblízka dechberoucí, každý centimetr pokrývaly spletité mramorové reliéfy a sochy. Stovky věží se tyčily k nebi a každou z nich korunovala vlastní skulptura. Už jen samotné průčelí by mě dokázalo zabavit na celé hodiny.

„Je to působivé,“ uznal Alexander a zaklonil hlavu, aby obsáhl celou její výšku.

„Působivé? To je všechno, na co se zmůžeš?“ zlehka jsem ho šťouchla loktem. „