„Nigelu?" Anastasia na něj zírala s otevřenou pusou, neschopna se ovládnout. Nigel se na ni chlapecky usmál, podržel jí dveře spolujezdce a pak vytáhl kytici růží a podal jí ji. „Tady. To je pro tebe."

„Proč mi dáváš tyhle květiny?" zeptala se poněkud nechápavě, když si od něj kytici vzala.

„Líbí se ti?" Zahleděl se na ni toužebně. „Pojďme dnes večer na večeři!"

„Dnes večer? Ehm… Dobře!" Hned poté