„Nepoznáváš mě? Nevzpomínáš si, kdo jsem?" zeptala se ho Sophia.

Arthur sklonil hlavu a zadíval se na dívku v náručí. Náhle ho u srdce zabolelo, když v její tváři pocítil cosi povědomého. A k tomu ty její oči, plné slz, mu drásaly nervy a srdce mu pro ni bušilo, jako by byl pod nějakým kouzlem.

„Znám tě?" zeptal se zamračeně.

Sophia pustila jeho ruce a s bolestí se na něj podívala, než se zeptala: