Věra tedy musela vstát. "Dobře. Po svatbě okamžitě odejdeš. Jinak tě nepustím."

Když viděla Věru odcházet, Sophia si nemohla pomoct a úlevně si povzdechla, a zároveň byla nesmírně zahořklá.

Zítra nemůže jít ani na hostinu, protože na to nemá nárok. Zároveň si myslela, že by bylo možná lepší nejít, protože se nemůže dívat, jak si bere jinou ženu.

Poté, co Věra odešla, Sophia úplně zapomněla na oběd