Angela na něj ohromeně zírala. Takže šel ven pro ten kabát pro mě? „Děkuju,“ řekla. Ten kabát opravdu potřebovala, i když na něm cítila jeho vůni. Tenhle kabát je asi jeho, pomyslela si.

Stmívalo se, ale déšť stále silně padal a nezdálo se, že by měl ustat. Najednou Angele v tiché místnosti zakručelo v břiše, a tak si v rozpacích přikryla břicho rukou. Měla hlad, ale po vysoké horečce mohla jíst j