Ezekiel seděl mlčky opodál, ale uprostřed babiččiny chvály se mu v očích zračilo pobavení. Harmony si s ním několikrát vyměnila pohled a pokaždé svůj zrak stydlivě odvrátila.

Když se večeře chýlila ke konci, Harmony zazvonil telefon. Když viděla, že je to Sera, řekla Cecelii: "Paní, dovolte mi prosím přijmout tento hovor."

"Samozřejmě! Jen do toho. Nejsme tu přece cizí," odpověděla Cecelia.

"Ahoj,