„Ahoj, Elly, kotě?“ ozval se Nicolasův elegantní a magnetický hlas, doprovázený hlubokým, ledabylým chichotáním. „Proč mi voláš v tuhle hodinu?“

„Nicku! Pomoc!“ Noelle, která před ostatními zůstala klidná a vyrovnaná, teď zněla naprosto zmateně, jako ztracené malé kotě.

Její hlas zněl tak uboze, že to člověku okamžitě obměkčilo srdce.

Když Nicolas uslyšel Noellin úzkostný tón, na chvíli se odmlčel