Jaydon vůbec nereagoval, ani když slyšel její slova. Ani se na ni znovu nepodíval.

"Jay, opatruj se!"

"Slečno Haynesová, prosím, tudy."

Joanna potlačila svůj smutek a neochotně vyšla z pokoje.

"Joanno..."

"Pojďme!" Joanna popotáhla nosem. V její tváři se zračil nepopsatelný smutek a zoufalství.

Zpátky v autě.

Joanna se stále topila ve smutku. Nechtěla uvěřit, že Jaydon ztratil paměť.

Raději by věř