Je zpět a drží v ruce černou mikinu tak velkou, že bych si ji mohla vzít na večeři s páskem a podpatky a byla bych dobře oblečená.

Vezmu si ji od něj a tisknu si ji k hrudi jako talisman. Ručník mám stále omotaný kolem hlavy a ramen. Pořád se klepu zimou.

Připadám si naprosto směšně.

"Aidane?"

"Ano, Kaylo?"

"Je mi to moc líto. Slibuju, že nejsem žádnej magor. Jenom trošku."

S vážným výrazem mi odh