„Obojí.“ Jeho oči ztmavnou a hlas se mu sníží. „Ale vynech ‚ne‘ a ‚to‘.“

Musím se nad tím na chvíli zamyslet. Když pochopím, co chce, abych řekla, zrudnou mi tváře.

Ale dám mu, co chce. Bez výhrad a bez lítosti, tak, jak to potřebuje.

Dívám se mu do očí, tváře mi hoří a srdce mi buší, šeptám: „Miluji tě, pane.“

Zvlhčí si rty. Dech se mu zrychlí. Těžký a horký nade mnou, cítím ho jako kotvu, která