Po recitaci mé Ódy na staré slepice se Michaelův obličej promění v sérii pozoruhodných transformací. Nevím, kolik emocí mu přeběhne přes tvář, ale ta poslední, na které se usadí, je nečitelná, a tudíž děsivá.

"To je ale fascinující sonet," říká napjatým hlasem a oči mu plápolají modrým ohněm. "A jak zajímavé, že sis vybrala zrovna tenhle, abys ses se mnou podělila."

Žaludek mi spadne až do pat. Do