Než vůbec stihnu zvednout telefon, jsem ponořená do třetí sklenky vína, druhého sáčku mandlových sušenek a beznaděje, která se, jak tuším, brzy stane určujícím rysem mé osobnosti.

„Haló?“

„Ahoj, to jsem já.“

„Teď se to nehodí, Brade.“ Nacpu si do pusy další sušenku a hlasitě ji žvýkám do telefonu. Ať si to užije, když volá uprostřed mého zhroucení.

„Co se děje? Zníš divně.“

„Nic moc. Jen existenci