Dorazili jsme do města odpoledne a já jsem Martina navedla do bistra. Sotva jsem vystoupila z auta, už jsem byla v objetí. CeCe pištěla, když mě objímala. Zasmála jsem se a objala ji zpátky.

„Vypadáš úžasně!“ řekla mi.

„Podívej se na sebe. Přímo záříš,“ řekla jsem jí. Zachichotala se.

„Jsem otravně šťastná,“ přiznala se, a já jsem se rozesmála.

„Jak bys neměla být. Pojď se seznámit s mým přítelem,