Finlay seděl v tmavé místnosti na pohovce. Lokty opřené o kolena a hlavu v dlaních. Přešla jsem ke krbu. Věděla jsem, že ho v tomto ročním období vždycky udržuje zásobený. Rozdmýchal se bez problémů. Přešla jsem k pohovce a sedla si vedle něj.

"Nevím, jestli to zvládnu," řekl, aniž by vzhlédl.

"Vím, jak se cítíš, ale najdeš způsob," řekla jsem mu.

"Nechal sis prohlédnout to rameno?"

"Nechala. Řekl