<Chapter>Kapitola 22: Postranní úmysly</Chapter>

[Evelynin pohled]

„Ó, můj Bože... Jak to sakra mám udělat?" zašeptala jsem si pro sebe.

S blížícím se datem Lunárního shromáždění se moje úzkost rozhodla vrátit s znepokojivou vervou. Snažila jsem si neustále připomínat, že tentokrát nebudu nutně sama. Alexander, z nějakého důvodu, souhlasil, že mě na tu událost doprovodí.

Upřímně řečeno, vůbec bych