<Chapter>Kapitola 116: Pohřbené trauma</Chapter>

[Evelynin pohled]

Slyšela jsem, jak mi zběsile buší srdce v uších. Zdálo se, že veškerá krev, která mi kolovala v těle, stekla na podlahu, když mě zahalila ledově chladná deka poznání.

Skoro jsem Alexanderovi nevěřila. Protože nebylo možné – ani jediná šance na zemi – že by dobrovolně nechal stejnou osobu, která mě chtěla sexuálně napadnout, bydlet