-Věra-

Uskočím stranou Lucase a vrazím se mezi něj a tu postavu. Necítím z ní žádné nepřátelství, takže udělám pár kroků blíž.

„Omlouvám se za vyrušení, jmenuji se Věra a tohle je Lucas. Už půjdeme, promiňte, že jsme vás obtěžovali.“

Otočím se, abych odešla, ale než stačím udělat krok, ta postava promluví:

„Ach,“ nasaje vzduch, „vlk?“

To mě zastaví. Teď, když se na něj dívám zblízka, poznám, že je