-Vera-

Zůstali jsme s Noem dlouho sedět u stolu, každý jsme si tu informaci zpracovávali po svém. Nakonec nám ale oběma začalo kručet v břiše.

„Promiň, neměl jsem čas nic ulovit. Musíme ven a něco najít k jídlu.“

„To je v pořádku. Já nám něco seženu. Ty zůstaň tady,“ navrhuje.

„Víš, ty to děláš často, víš o tom?“

„Co dělám?“

„Snažíš se mě držet mimo zábavu. Jsem skvělá lovkyně, abys věděl.“

Ušklíb