-Vera-

„Hej!“ zavolá na mě Jeremy. „Promiň, nemohl jsem tě najít. Tady,“ podá mi malou krabičku. Přijdu k němu blíž a vezmu si ji z jeho rukou, vůně mi okamžitě sbíhá slina v ústech. „Dovolil jsem si uvařit pro všechny jako poděkování,“ řekne a lehce se ukloní.

„To je moc milé! Děkuju, Jeremy,“ upřímně se na něj usměju.

Vracím se s ním zpět na mýtinu, kde už všichni jedí, a sednu si tam, kde jsem