-Věra-

*Věra?!* slyším ve své hlavě.

Ten hlas znám moc dobře, dokonce i ve své vlastní hlavě.

*Sof?!*

*Ó, Bohyně, to jsi ty!*

Znovu se rozbíhám a nechávám všechny ostatní bez jediného zaváhání za sebou.

*Věro, počkej!* slyším Thomase ve své hlavě, ale už jsem příliš daleko.

Jak lykani, tak vlci se musí spokojit s klusem k smečce, zatímco já běžím plnou silou směrem k Sofiině hlasu.

Ve své hlavě ji