Charles sevřel obálku v ruce, chvíli váhal, než ji nakonec roztrhl.

Papír byl zjevně starý, z doby před lety, ale rukopis byl elegantní a precizní.

Nečetl to pozorně, ale mezi řádky cítil tu naivitu a upřímnost, kterou musela Teresa cítit, když ta slova psala, a co se v té době odehrávalo v jejím srdci.

Tenkrát do něj musela být blázen.

Bylo tam vlastně pět nebo šest obálek. Každou zvedl, podíval