Azizin pohled.

Probudím se sluncem, které mi svítí do obličeje, a natáhnu ruce nad hlavu, jak jen to jde. Je to už druhá noc, co spíme venku pod širákem, a musím říct, že se mi to vlastně líbí.

Jenny běžela dlouho po půlnoci, a když jsme našly místo k přespání, usnula jsem jako špalek.

Cítím se odpočatá a vím, že budu muset najít místo, kde se najíst. Podél hranic smeček jsou místa, kde se podávaj