Keir

Už je to patnáct let, co jsem ztratil téměř všechno, čeho jsem si v životě vážil, ale s plynoucími roky to není o nic snazší a jediný důvod, proč ještě dýchám, souvisí s ženou, na kterou se dívám. Ona je důvod, proč každé ráno vstávám z postele, ona je důvod, proč každý den pokračuji v těch samých pohybech a každý den děkuji Bohyni, že ji udržuje v bezpečí.

Od té doby, co Lakotě bylo patnáct,