Julián

Při pohledu na Glenna vidím, jak zpracovává informace, které jsem mu poskytl. Ale také cítím, že se chce na něco zeptat, a tak mu říkám, že pokud má nějaké otázky, může se vždycky zeptat jednoho z nás.

Jen přikývne a pokračuje v chůzi směrem k hřišti. Když dorazíme na hřiště, vidíme, že pár lidí chybí, a uvědomím si, že nám chybí ti, kteří odešli dříve.

„Kde jsou ostatní?“ ptá se Dagmar a j