Stephanův pohled:

Cítím na sobě pohled a chvíli mi trvá, než si uvědomím, že je to Izzy. Sleduje mě, opřená o strom. Vnímám měsíc a nemůžu se dočkat, až zjistím, jestli je tu moje spřízněná duše.

Moje tělo se samo od sebe pohne doleva a když se podívám Joshovi do očí, vím, že jsem našel svou spřízněnou duši. Na tváři se mu objeví úsměv a já neztrácím čas a přisaju se mu na ústa.

Chytím ho za ruku