S širokým úsměvem na tváři se paní Eriksenová pustila do důkladného úklidu vily. Nemohla jsem si pomoct a sledovala jsem Ashtona, jestli se neobjeví nějaká indicie.

Neřekl ani slovo, jen mi pokynul, abych si sedla a jedla.

"Ashtone, ty jsi zavolal paní Eriksenovou?"

Počkal, až spolkl jídlo v ústech, a pak konečně řekl: "Ano. Je lepší, když tu zůstane a bude se o tebe starat."

Pravděpodobně měl pra