Než Macy vůbec stačila dokončit větu, zastavila jsem ji: „Prostě jdi, budu v pohodě!“

Po těch slovech už toho moc nenamítala. Nicméně, zlostně se zadívala na Johna a varovala ho: „Jestli se jí jen dotkneš, zaplatíš mi to, ať to stojí, co to stojí!“

John jen zvedl obočí a nic neřekl.

Macy pak odešla.

Dáma v zelených šatech mi vyměnila šálek a také čaj. Podívala se na mě a poznamenala: „Pokud se pan