Přikývl s povzdechem. "Jsi v bezpečí. To je to, na čem záleží." Pohlédl na mé zkrvavené nohy. Zamračil se. "Šla jsi celou cestu sem pěšky?"

Přikývla jsem také, s hlavou skloněnou. "Nemám u sebe telefon a nemám žádné peníze. Nemůžu si vzít taxík!"

"Nemůžeš mi zavolat, abych pro tebe přijel?" Zavřel oči v frustraci a pak si povzdechl. "Zapomeň na to. Nedomyslel jsem to."

Zavedl mě k pohovce a šel pr