Beze slova jsem ji jen poslouchala, aniž bych ji chtěla přerušovat. Požádala číšníka, aby jí dolil šálek, a pak pokračovala: „Když mi bylo 24, oba jsme začali přemýšlet o naší budoucnosti. Dokonce jsem si představovala, jaký bude můj život po svatbě s ním. Zdálo se mi to krásné a stálo to za to se na to těšit, ale realita je krutá. Velmi málo dětí z obyčejných rodin si dokáže snadno získat respekt