Život byl hořký a krátký. Stejně si rozhodně nepřála mít ve svém životě takovou toxickou přítomnost.

Protože se mi ještě trochu motala hlava, chtěla jsem se co nejdříve vrátit. Poplácala jsem ji tedy po ramenou a odešla.

Překvapivě mě najednou chytila za ruce a padla na kolena. Když poklekla, tiše vzlykala. "Omlouvám se, paní Stovallová. Neměla jsem to v minulosti dělat. Uvědomuji si svou chybu a