Strhl mi peřinu a sluneční světlo mi na okamžik oslepilo oči.

Zamračil se a zeptal: „Chceš se snad udusit?“

Neměla jsem náladu se s ním bavit. „Ashtone, nemůžu si vylít srdce? Už jsi někdy bral ohled na moje pocity?“

Svrásnil obočí a zeptal se: „Je ti špatně?“

Měla jsem chuť ho uškrtit. „Necítíš to?“ vycedila jsem vztekle.

Jeho zamračení se prohloubilo. „Pojedeme do nemocnice.“

Rozzuřená jeho návr