S námahou ze sebe vypravil: „Bála se, že bys tu ránu nezvládla. Přijít o ni tak brzy po ztrátě dítěte… Proto mě požádala, abych se o to malé nejdřív půl roku staral a řekl ti to až potom.“

Během jediného roku jsem zažila tolik bolesti. Pohled jsem upírala na strop. Pálily mě oči a vidění se mi lehce rozostřilo. Přesto z mých úst nevyšlo ani slovo.

Po chvíli ticha jsem konečně našla hlas a zeptala