Druhý den.

Když jsem otevřela oči, venku byla ještě tma, takže jsem si tipla, že jsou tak čtyři nebo pět ráno.

Ashton ještě tvrdě spal. Proto jsem se pokusila znovu usnout, ale marně.

Zatímco jsem bezmyšlenkovitě zírala do stropu, ucítila jsem v hlavě ostrou, bodavou bolest.

Po chvíli jsem se rozhodla vstát. Ashton měl ruku stále obtočenou kolem mě. Oči měl stále zavřené, byl ještě celý rozespalý.