Ashton svraštil obočí a oči mu plály šarlatem. „Jak dlouho už to trvá?“

Jak dlouho? V tu chvíli jsem zaváhala. Když jsem se nad tím zamyslela, uvědomila jsem si, že už je to pěkná chvíle. Od chvíle, co jsem potkala Marcuse, se mi z ničeho nic dělá špatně. Pokaždé, když se mi propadne nálada, přepadne mě nutkání zvracet.

„Už je to nějaký čas.“ Možná jsem opravdu nemocná. Zejména v poslední době, kd