„D-doktor říkal, že bych se neměla moc hýbat, dokud se úplně neuzdravím!“ vykoktala jsem a zčervenala.

Rukou se opřel o zeď za mými zády a uvěznil mě mezi sebou a zdí. „Ale uzdravuješ se už opravdu dlouho.“

Pak se ke mně naklonil a začal mi okusovat ušní lalůček, až mi po celém těle naskočila husí kůže.

Instinktivně jsem se chytila jeho županu. „Půjdu se nejdřív osprchovat...“

„To můžeš i později!