„Jo.“

„Mám to. Zařídím to hned, tak nepanikař.“

Když jsem zavěsila, popadla jsem kabelku. „Někam se chystáš?“ zeptal se John.

„Není to snad vidět?“

„Ne, já jen… bylo by lepší počkat na zprávy od nich, než takhle pobíhat venku a bezcílně hledat nové stopy.“

„Bezcílně?“ vyjela jsem na něj.

Nejspíš si pomyslel, že jsem příliš nepřátelská, než aby mě dál provokoval, a tak radši zmlkl a na znamení kapi