Po nanesení masti vzal mou ruku do své, přiložil si ji ke rtům a jemně na ni foukal. „Nemyslím si, že by po tom zůstala jizva,“ uklidňoval mě jemným tónem. „Až se dnes večer vrátíme, nanesu jí víc. Za pár dní by se to mělo pořádně zahojit, ale pro jistotu se dnes večer nedotýkej vody a řekni si, kdybys s něčím potřebovala pomoct, ano?“

Z jeho slov to vyznívalo, jako bychom si byli mnohem blíž, než