Uprostřed noci déšť zesílil a já se trhnutím probudila, když nebem jako bič práskl hrom.

Když jsem se otočila na bok, s trhnutím jsem si uvědomila, že vedle mě někdo leží.

Než jsem stihla vydat výkřik, ruka vystřelila, aby chytila tu mou, a vzápětí se ozval mužský uklidňující hlas. „Uklidni se. Jsem to já.“

Hrudník se mi dmul, jak jsem se snažila vzpamatovat ze šoku. „Ashtone, co tu...“ nedořekla