Podívala se na hodiny a zeptala se mě: „Neplánuješ se už brzy vrátit domů?“

Bylo už opravdu dost pozdě, ale nechtěla jsem ji nechávat v nemocničním pokoji samotnou. „Zůstanu tu s tebou přes noc. Co by sis dala k večeři?“

„Co když se na tebe Ashton naštve, že nejdeš domů?“ strachovala se místo toho a tím mě rozesmála.

„To je v pořádku. Ví, kde jsem.“

Vstala jsem a právě se chystala sejít dolů do ne