Po chvíli povídání začalo být dítě ospalé, jelikož chodilo spát vždy včas. Když jsem ji uslyšela zívat, popohnala jsem ji: „Summer, už je pozdě. Promluvíme si zítra, ano?“

Souhlasně přikývla a tiše řekla: „Mami, teď už půjdu spát a zítra ti zavolám. Měla bys jít domů dřív a nezůstávat dlouho vzhůru. Není to dobré pro tvé zdraví.“

„Dobře. Dobrou noc!“ Když jsem to slyšela, pocítila jsem u srdce tep