„Scarlett, vždycky jsi byla tak netrpělivá. Nejdřív se posaď a můžeme si popovídat.“ Armond vyfoukl kroužek kouře a tvářil se k zešílení klidně. Když jsem viděla ten jeho neměnný výraz, pocítila jsem, jak se přese mě přelila vlna hněvu.

Má trpělivost byla u konce. Vytáhla jsem nůž na dopisy, který jsem si předtím schovala do kapsy, přitiskla si čepel na hrudník a pronesla: „Chci hned teď vidět své