Zdá se, že Marcusovu podniku se daří.

„To je v pořádku. Nespěchá to.“ Jednala jsem jen z rozmaru. Kdyby měl Marcus práci, vždycky s ním můžu mluvit později.

Recepční pozvedla obočí a dál se věnovala knize návštěv. Lhostejně pronesla: „Hezký den.“

Právě když jsem se otočila, dveře výtahu se s cinknutím otevřely. Vyšel z nich Marcus v doprovodu několika mužů. Starší muž ze skupiny vypadal jako jeho