Hlas ženy v telefonu byl stále ten, který Zachariáš tak dobře znal, ale neobsahoval žádné teplo, žádné kolísání. Vlastně z něj sálala jen netrpělivost a výsměch. Oproti tomu jeho vlastní zběsilé zoufalství v něm vyvolávalo pocit naprostého hlupáka.

Telefon svíral tak pevně, až mu zbělely klouby a zápěstí se mu slabě třáslo. Stál na neznámé ulici pod noční oblohou a cítil se, jako by na něj někdo v