„J-já? Myslíš to vážně?" vykoktala Anneliese po dlouhé, napjaté pauze.

Nemohla si pomoct, ale měla pocit, že Jonathan to používá jako vyznání. Nevěděla, co si má myslet. Dokonce ani nevěděla, jestli vůbec dokáže myslet. Srdce jí bušilo v rytmu letu kolibříka a její mysl odmítala spolupracovat.

Přesto si také všimla, že jeho oči jsou až příliš klidné. Nevypadal jako muž, který odhaluje svou duši dr