„Otevři ty dveře!“ Jonathanův hlas byl hluboký.

„Sprchuju se,“ ozval se Anneliesin tlumený hlas.

Jonathan ji okamžitě přerušil, nevěřil jí ani slovo.

„Mám ty dveře vykopnout, nebo se mám jít zeptat tvé babičky osobně? Máš dvě vteřiny na rozmyšlenou. Dva...“

Brzy se před ním dveře koupelny otevřely. Kolem se mihla Anneliesina postava.

Jonathan rozrazil dveře a chytil ji za zápěstí.

Anneliese skloni