Nech ten odpad za sebou. Daleko za sebou.

Jessica poslouchala Anneliesiny neustálé připomínky a oči se jí tiše plnily slzami.

Nechtěla, aby tohle loučení ztěžklo. Ještě méně chtěla, aby Anneliese viděla, jak blízko má ke ztrátě kontroly.

Pevně Anneliese objala. „Neboj se. Já se vrátím. Jen na mě počkej.“

Vrátí se, tím si byla jistá. Stále tu byla pouta, na kterých jí záleželo.

Ale ta pouta neměla